|
|
Čeští krajané v ruském Novorossijsku
Staniševská, Angelina ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Adamovičová, Ana (oponent)
Autor: Angelina Staniševská Název bakalářské práce: Čeští krajané v ruském Novorossijsku Škola: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta Rok vydání: 2014 Počet stran: 40 Tato bakalářská práce pojednává o českém vystěhovalectví do Ruska, konkrétně do města Novorossijsk, o kultuře českých krajanů, jejich zvycích a tradicích od 19. století po současnost. Jejím cílem je zjistit původ a počet českých krajanů. Dále se práce zabývá sociolingvistickým průzkumem mezi českými krajany v Novorossijsku (stavem českého jazyka dnešních krajanů).
|
|
|
Latinskoamerická imigrace ve Španělsku v posledních dvaceti letech
Řeháčková, Linda ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou latinskoamerické imigrace ve Španělsku především v období posledních dvaceti let (1990 - 2010). Práce je rozdělena na dvě základní části. První část je věnována obecnému přehledu a nejdůležitějším aspektům souvisejícím s emigrací Latinoameričanů do Španělska. Jednotlivé kapitoly se zaměřují na témata: diskuze a vývoj výzkumu imigrace ve Španělsku, kořeny latinskoamerické emigrace, Španělsko jako cílová destinace emigrantů, migrační politika Španělska, složení latinskoamerického obyvatelstva žijícího ve Španělsku, začlenění latinskoamerických imigrantů na španělský pracovní trh a latinskoamerické gangy ve Španělsku. Druhá část práce je věnována výzkumu zaměřenému na soužití Španělů a Latinoameričanů na Iberském poloostrově. Pomocí dotazníkového šetření byly zkoumány zejména důvody, které vedly obyvatele Latinské Ameriky k vystěhovalectví do Španělska, zkušenosti Latinoameričanů s přístupy Španělů k imigrantům, postoje Španělů k latinskoamerické imigraci a v neposlední řadě integrace latinskoamerických imigrantů do španělské společnosti. Ve své práci vycházím z dostupných materiálů týkajících se dané problematiky, tj. již existujících studií věnujících se imigraci současné doby, a statistických údajů, které jsou výsledkem činnosti španělských úřadů. Klíčová...
|
|
|
Život v uprchlických táborech v Bavorsku po druhé světové válce
Hypšová, Ilona ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Název práce: Život v uprchlických táborech v Bavorsku po druhé světové válce Autor práce: Ilona Hypšová Vedoucí práce: doc. PhDr. Jiří Hnilica, Ph.D. Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá životem v uprchlických táborech v Bavorsku po druhé světové válce. K tomu si pokládá několik otázek, mezi něž patří: "Jaká byla situace ve střední Evropě, především v Československu a Německu mezi léty 1945-1955?", "Z jakého důvodu lidé odcházeli či utíkali z Československa? Jaké byly jejich začátky v uprchlických táborech? A "Jaký zde byl život?". Problematika útěků a odchodů z Československa souvisí s poválečnou situací jak v ČSR, tak Německu v letech 1945-1955. Její studium ukazuje na složitost doby v obou zemích. Československo se pomalu ocitá pod nadvládou komunistické strany, Německo je v troskách, zpočátku rozdělené mezi čtyři vítězné velmoci: USA, Velkou Británii, Sovětských svaz a Francii. Bezprostředně po válce jsou z Československa vyhnáni a následně odsunuti sudetští Němci, kteří nacházejí útočiště ve zničeném Německu, především v Bavorsku. K prchajícím Němcům se jen o málo později přidávají českoslovenští uprchlíci, jež utíkají před nově nastoleným režimem. Jejich cesty směřovaly do Spojených států nebo Austrálie, ale první kroky uprchlíci trávili právě v německých táborech. Pro pochopení dané...
|
|
|
Zastávka
Jonas, Julija ; Vlachyňská,, Petra (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Projekt se zabývá fenoménem zastávky veřejné dopravy, který by měl sloužit jako metafora pro emigraci a čekajícího člověka. Zkoumání tohoto tématu pomáhá pochopit otázky vzájemného porozumění, které vyvstávají v procesu interkulturní interakce. Projekt je zaměřen na analýzu jednotlivých fází proměny osobnosti člověka během emigrace, především ve vztahu k procesu čekání a očekávání. Zároveň byla využita poetika zastavení a také jeho fyzického prožívání. Materie hraje v projektu důležitou roli. Mým záměrem bylo ztvárnit čekajícího člověka, se kterým by bylo možné zkrátit vzdálenost, nějakým způsobem se i ztotožnit. Samotný kokon s nepatrnou přítomností lidské postavy v sobě nese skrytou krásu, kterou do něj lidský život mimovolně vkládá. Finální instalace je umístěna ve veřejném prostoru, na autobusových zastávkách, kde přítomnost uměleckého objektu vytváří atmosféru na hranici inscenované a autentické reality. Ve výsledku je projekt o kráse klidu a zároveň napětí z očekávání.
|
|
|
Bosenská diaspora v očích Sarajevanů - emigrační percepce a stereotypy
Čajić, Sanina ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pod názvem "Bosenská diaspora v očích Sarajevanů - emigrační percepce a stereotypy" přibližuje obraz bosenské diaspory a veřejné mínění o ní z perspektivy Sarajevanů. Jedná se o sociopsychologický kvalitativní výzkum na základě analýzy 18 polostrukturovaných rozhovorů s obyvateli Sarajeva. Za využití existujících teoretických konceptů je primárním cílem prozkoumat a vyjmenovat nejrozšířenější stereotypy o bosenské diaspoře, bez ohledu na to, zda se jedná o válečné uprchlíky nebo o ekonomické emigranty. Práce též představuje pokus o identifikaci hlavních důvodů jejich existence, udržení a hledá možné návrhy na jejich odstranění. Zda je odchod v očích Sarajevanů legitimní, zda diaspora žije lépe, jak ji ovlivnil život na "Západě" a nakolik jsou si Sarajevané vědomi potenciálu a přínosů, který představuje diaspora pro Bosnu a Hercegovinu jsou některými z otázek na které tato práce hledá odpověď. Politický a etnický rozměr diaspory nejsou předmětem výzkumu, jelikož kulturní stereotypy o bosenské diaspoře nerozlišují mezi různými etnicitami. Pro dotvoření celkového kontextu jsou zahrnuty i emigrační trendy Bosny a Hercegoviny a pojem bosenské diaspory je definován pomocí stanovených kritérií. Kriticky jsou identifikovány způsoby, jak ekonomické, politické a kulturní podmínky, zaznívající...
|
|
|
Adaptace černobylských Čechů v českém prostředí
Hlaváčová, Julie ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pergl, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá adaptací druhé generace černobylských Čechů, kteří na české území reemigrovali mezi lety 1991 - 1993 z území dnešní Ukrajiny. Primárním cílem je zjistit, jak vnímají proces vlastní adaptace, jak uvažují o vlastní národní identitě a v čem je specifická. Teoretická část popisuje historický kontext Čechů na Ukrajině a jejich reemigrace zpět do vlasti. Metodologická část vysvětluje použití polostrukturovaných rozhovorů jakožto výzkumné metody, představuji zde také zvolenou metodu kvalitativní analýzy a etické hledisko výzkumu. V empirické části následně představuji kódy a kategorie vytvořené během analýzy. Témata, která vyplývají z analýzy dat, jsou rozdělena do čtyř kategorií: vnímání života v České republice, osobnostní rysy, prvky každodenního života a sociální vazby. Prostřednictvím těchto kategorií prezentuji vnímání procesu adaptace, začlenění do společnosti i vlastní národní identity ze strany přesídlenců. V závěrečné části práce diskutuji získaná zjištění ve vztahu k výzkumným otázkám. Poznatky se snažím propojit s teoretickým modelem adaptačních strategií vytvořeným Johnem W. Berrym.
|
|
|
Dvě Jugoslávie: jedna ztracená, druhá vysněná. Válečný konflikt a rozpad Jugoslávské federace z perspektivy jugoslávské emigrantské komunity v České republice
Hamoudová, Barbora ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá reflexí válečného konfliktu a následného rozpadu Jugoslávie v první polovině 90. let 20. století z perspektivy zástupců různých etnických a náboženských skupin, pocházejících ze zemí této bývalé federace, kteří nalezli nový domov v České republice. Cílem práce je zachycení jejich vzpomínání a vnímání příčin a důsledků této dějinné události prostřednictvím orální historie, a to v souladu s post-pozitivistickým paradigmatem po kulturním obratu v 80. letech 20. století. Na základě analýzy a interpretace orálně historických rozhovorů se pokusím o interpretativní průnik do historické subjektivity těchto narátorů. Bude mě zajímat také otázka jejich postkonfliktní identity a jejich postoj k rozpadu Jugoslávie a k poválečnému transnacionalismu. Mými narátory jsou ex-Jugoslávci, kteří se narodili v 60. a 70. letech v bývalé Jugoslávii na území Bosny a Hercegoviny, v době občanské války (1992- 1995) byli již dospělí lidé a emigrovali během války či bezprostředně po ní. Klíčová slova: Jugoslávie, občanská válka, orální historie, emigrace, nacionalismus, náboženství, post- konfliktní identita, subjektivita, transnacionalismus, diaspora
|
|
|
Příběh českých imigrantů v USA od konce 19. století až do současnosti: Identita i každodennost v New Prague, Minnesota
ZAVADILOVÁ, Eva
Cílem této práce je popsat životní osudy, strasti i radosti českých venkovanů (a jejich potomků), kteří se v době mezi 2. polovinou 19. století a 1. světovou válkou rozhodli emigrovat do USA, kde zanechali odkaz přetrvávající až do dnešní doby. První část práce se věnuje obecné historii a poznatkům o vystěhovalectví Čechů do USA, jeho příčinám a průběhům. Díky shromážděným dopisům, letákům a archivním záznamům se pak pokouší rekonstruovat cesty emigrantů z Čech až do jejich nového domova za oceánem. Dále pak popisuje nejrůznější problémy, s nimiž se museli krajané vypořádat hned po vylodění ve Spojených státech, na cestě za volnými pozemky nebo při budování příbytků. Práce také zachycuje snahy o vytváření krajanských komunit a spolků společně s tradicemi, které si s sebou čeští přistěhovalci přinesli. Druhá část se zaměřuje na konkrétní město v Minnesotě, zmíní však i okolní osady a města, jejichž názvy svědčí o českém původu jejich zakladatelů. Práce se soustředí na historii města New Prague a jeho okolí, spolky a tradice, jež se vážou k českému kulturnímu dědictví a i dnes hrají důležitou roli při udržování čecho-americké identity místních obyvatel. Díky informacím od tamních obyvatel se práce snaží zachytit a následně analyzovat vnímání jejich českého původu, popř. i jejich snahy udržovat povědomí o české kultuře a jazyku. Závěrem se práce zaměří na konkrétní akce a festivaly v New Prague a okolí, jež slouží jako důkaz o stále přetrvávajícím povědomí o české kultuře mezi Američany.
|
|
|
Československá námořní plavba očima československých námořníků (1959 -1989)
Krátká, Lenka ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem práce je rozšířit dosud známé poznatky o historii podniku Československá námořní plavba, a to v období od jeho založení v roce 1959 do roku 1989. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory s bývalými československými námořníky vedené metodou orální historie. Vedle toho se práce opírá jednak o archivní materiály ze sbírek Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek, jednak o dostupné literární zdroje. V textu je reflektována specifičnost tématu (provozování námořní plavby v zemi bez přímého přístupu k moři, navíc v podmínkách nedemokratického uspořádání státu) a je zde zpracována historie podniku samotného; největší měrou se však autorka soustředí na podmínky života námořníků. Kromě toho, že autorka prezentuje přímá svědectví, v nichž narátoři popisují, jak vypadal život a práce námořníků na československých námořních lodích, rozpracovává především tematické okruhy týkající se cestování, emigrace, působení komunistického režimu na námořních lodích a soukromého života námořníků. Autorka nenabízí jednoznačné závěry, její snahou je nahlížet danou problematiku z nejrůznějších úhlů pohledu. Námořníci nejsou zobrazováni jako výjimeční lidé, ale jako muži, pro které se práce na moři stala smyslem života, což zásadním způsobem ovlivnilo nejen je samotné, ale i životy jejich rodin.
|
|
|
Češi a Slováci v zemi helvetského kříže: československé krajanské spolky ve Švýcarsku ve druhé polovině 20. století
Dörner, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem a činností krajanských organizací Čechů a Slováků ve Švýcarsku v průběhu 20. století sdružených ve Svazu československých spolků ve Švýcarsku. První spolky, které neměly dlouhého trvání, byly zakládány v 60. letech 19. století. Vznik stabilnějších organizací datujeme až s počátkem 20. století, kdy vznikly spolky Českoslovanská Beseda Slovan v Ženevě a Českoslovanská Beseda Svatopluk Čech v Curychu. Největší rozvoj těchto organizací nastal až po příchodu velké emigrační vlny vyvolané vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Právě toto období mezi roky 1968-1990 je hlavním předmětem zkoumání. Práce je členěna do čtyř kapitol. První z nich vytyčuje základní pojmy a zasazuje existenci krajanských organizací ve Švýcarsku do širšího kontextu. Zabývá se přitom nejpodstatnějšími emigračními vlnami z území našeho státu s důrazem na emigranty, kteří zamířili do Švýcarska. Druhá část práce se již zaobírá samotným vývojem krajanského hnutí ve Švýcarsku před přelomovým rokem 1968. Kapitola je přitom dále členěna na části podle zásadních mezníků vývoje krajanských organizací, tj. konstituování prvních spolků, vzniku Ústředního svazu českých spolků ve Švýcarsku, angažmá krajanů a jejich organizací v prvním a druhém zahraničním odboji, situace po únorovém převratu a...
|
host ::
RSS.